Co vše lze dělat s pomocí AI?

Scénáře k využití LLMek, které vás možná ještě nenapadly, a které by vám mohly přijít vhod.

⋆⋅☆⋅⋆

Úvod

V době psaní těchto vět jsou tomu přesně tři roky, co mezi nás přišel nový druh počítačové aplikace — ChatGPT. Získávat informace před dobou ChatGPT znamenalo nejčastěji napsat dotaz vyhledávači, který našel nějaké internetové stránky, kde se nejspíše nacházela klíčová slova (podobná těm v) dotazu. Na člověku pak bylo otevřít si tyto stránky a zkusit v nich najít informace, které hledal. Jak teď na tu dobu vzpomínám, zní mi to jako informatický středověk.

ChatGPT nám přineslo novou formu hledání informací. Nyní se můžete zeptat přirozeným jazykem jakéhosi počítačového programu, který ve své masivní databázi nejen najde odpověď, ale člověku ji předá zpět ve formě konverzace plynule navazující na předchozí zprávy uživatele. Na tom mi stále přijde fascinující hned několik věcí. Pro začátek pochopení přirozeného jazyka, syntéza přirozeného jazyka a hledání relevantní informace. ChatGPT ale navíc už ze začátku umělo přizpůsobit svůj výstup netriviálním instrukcím, jako je „vysvětli mi to, jako kdyby mi bylo deset“, „napiš to formou básně“, „napiš to bez použití písmena ‘p’“, a tak dále. Už v raných začátcích se ukázalo, že velké jazykové modely (LLMka) jsou jaksi zázračně efektivní při plnění rozmanité škály úkolů.

Ne vždy vše šlo a jde s výstupy AI na bázi LLM hladce a podle plánů. Teprve pár týdnu nazpět do provozu uvedená verze ChatGPT 5.1 už prý opravdu spolehlivě dokáže nepoužívat dlouhé pomlčky (—), když jí o to požádáte1. LLMka umí stále lépe anglicky než jiné jazyky a někdy „halucinují“2 (i když se výskyt tohoto jevu značně snížil, když AI dostalo přístup k hledání na internetu). Vyskytly se již případy LLM psychóz, nezdravých vazeb lidí na tyto AI aplikace, důkazy o hloupnutí lidí, kteří je nadužívají, a samozřejmě jsou zde také lidi, kteří se obávají, že LLMka jsou začátkem konce lidské civilizace. Poslední kategorie lidí, tzv. „AI doomeři“ jsou bohužel (jak už to s doomery obecně bývá) hlasitou skupinou lidí, která se snaží nám užití si AI znechutit například fámami o extrémní spotřebě vody nutné k provozu AI datacenter.

Já si netroufám předpovídat společenské dopady AI. Jediné, co si troufám tvrdit, je, že budou nesmírné. LLM jsou první tak zajímavý nástroj v rámci oboru umělé inteligence, že zaujal globální populaci, a raketový vývoj v oblasti AI nebude zpomalovat3. Rozsáhlost sociálních dopadů podle mě vystihuje srovnání s průmyslovou revolucí či knihtiskem. Ano, AI za vás skřín z Ikei zatím nesestaví, dokonce aní kočičí škrábadlo, ale co se nemanuálních aspektů života týče, těžko hledat nějaký, který by již teď zůstal příchodem AI nedotčen.


Obecně největší sílu AI pociťuju ve schopnosti přijmout relativně vágní vstupy (nepřesné popisy, věty obsahující chyby, fotky nízké kvality) zaměřené třeba i na velice specifickou tématiku a vrátit vám v rámci možností přesně zacílené odpovědi na položené či implikované otázky. Novější modely zvládají i docela pokročile uvažovat a dedukovat. Můžete jim nacpat velkou hromadu dat (celé soubory), kterou během okamžiku zpracují a vezmou v potaz při tvorbě odpovědi.

Nic vám nebrání se smát „hloupému počítači“, když občas nezvládne českou gramatiku nebo nepochopí vtip, nicméně tyto dočasné nedostatky nic nemění na tom, že máte nonstop k dispozici divného kamaráda, který je ve většině ohledech chytřejší než jakýkoliv žijící člověk. No a naštěstí to není žijící člověk, takže se neurazí, když mu po diskuzích zaměřených na zdokonalování vašeho nejlepšího nápadu dáte trivální úkol, dobrý akorát tak pro počítač.

Při rozhovorech s lidmi jsem zjistil, že co se použití LLM týče, žiju dozajista v internetové sociální bublině. Mnoho lidí netuší, co všechno jde konverzacemi s LLM v životě řešit. Já jsem se díky fascinaci velkými jazykovými modely a flákání po twitteru dozvěděl o mnoha možnostech, k jakým lze AI úspěšně nasadit v úkolech vedoucích ku zlepšení života — a o které se v následujících odstavcích dělím.

Co vše lze dělat s pomocí LLM?

Řešit zdraví, život a tělo, vytvářet personalizované intervence

Nemusíte mít zdravotní problém na to, abyste si chtěli zlepšit kvalitu života. Ať už jste příznivci biohackingu nebo hledáte osobního trenéra či spánkového poradce, konverzace s LLM vám nejspíš pomůže s věcma pohnout správným směrem. Nejzajímavější mi ale z této kategorie přijde možnost řešit všechny tyto věci najednou, tj. dát LLM data o vašem životě (primárně anomálie či nedostatky) a využít jejich schopnosti hledat souvislosti.

Pokud ovšem v dnešní době nějaký zdravotní problém řešíte, nepoužít k tomu i AI je promarněná příležitost. Už v prvním roce po uvedení do provozu se na internetu začaly objevovat případy, kdy chatovací LLMka poukázala na správnou diagnózu tam, kde experti na nic nepřicházeli, či dokonce předčila jejich notoricky špatné diagnózy. Nejspíš to nebude pravidlem a AI dobrého doktora asi hned tak zcela nenahradí, část jeho práce ale ano. Jde o tu část, kdy je třeba zesyntetizovat netriviální diagnózu na základě většího množství dat z rozličných zdrojů. Zde mají počítače neporovnatelnou výhodu — hodíte na ně hromadu dat a ony je přechroustají během chvilky. Pokud jde o obrazová data a úkol rozpoznat anomálii (např. počínající nádor), různé druhy AI4 dohnaly lidské odborníky již před lety. Není se čemu divit; na úlohu rozpoznávání anomálií v datech obalených hromadou šumu jsou AI trénována již dlouhou dobu, mnohem dříveji, než nás svou existencí poctila LLMka.

„Dobrý doktor“ je vzácný druh, navíc pak takový, který zvládá všechny lékařské disciplíny. Pokud máte zdravotní problémy napříč lékařskými gescemi, existuje solidní pravděpodobnost, že AI přijde s řešením, na které specializovaný jedinec nepřijde.

Pokud zrovna nehledáte řešení specifického závažného zdravotního problému, i tak může AI pomoci zlepšit kvalitu života. Klíčem je poskytnout dostatek dat pro zacílení odpovědi. Pokud máte k dispozici výsledky z rozborů, obrazová data ze screeningů, lékařské zprávy, je to zlatý důl pro stanovení pasujících nápadů pro personalizovanou intervenci. Ovšem zvládne to i s méně exaktními daty. Popisy symptomů, změn ve vašem životě, podezření, to vše vás může alespoň nasměrovat a pomoct udělat ten první krok k vyřešení či zlepšení potenciálně nebezpečných podivností se životem. Jak jsem zahlédl na twitteru: pokud své zdravotní problémy neřešíte s AI, ale jen (s jedním) doktorem, zanedbáváte své zdraví.

Další zmíněníhodnou kategorií jsou konzultace farmakologických intervencí (nyní mám na mysli spíše léčiva a doplňky než rekreační drogy), diskuze o efektivitě forem doplňků a (ne)vhodnosti jejich kombinací. AI jako výživový poradce je také téma, které by vydalo na samostatný článek.

Řešit technické problémy, získávat návody

Zde netřeba mnoho dodávat. Vyfotíte ovladač a zeptáte se na funkci tlačítka. Vyfotíte mechanismus a zeptáte se, jak to rozebrat. Nebo ještě lépe, použijete takový ten real-time video chat mód, který má ChatGPT už zhruba rok, a o řešení se při ukazování problematických částí přímo pobavíte. Je to přirozený další level pro lidi, kteří se dokázali poprat s jakoukoliv novou činností díky youtube videím. Nyní personalizovaně pro právě potřebnou specifickou činnost, navíc s možností pokládat doplňující otázky.

Počítačové technikálie pochopitelně AI řeší skvěle. Dokonce si troufám tvrdit, že přišel čas, kdy si může Linux na osobním počítači konečně dovolit i normální člověk! Tedy takový, který nechce trávit čas čtením dokumentace a fór, a který nechce držet v hlavě jak kde co konfigurovat a proč tohle či ono funguje takto či jinak (čti: člověk, který má reálný život).

Další tipy plus mínus padnoucí do této kategorie: údržby strojů, pěstování rostlin, domácí výroba přípravků, udělátek a zlepšováků.

Programovat, i když nejste programátor, zpracovávat data, i když nejste datový analytik

Tohle je velká věc i pro nás, lidi od počítačů, co se programováním (zatím) živí. Je to jeden z příkladů činností, kde jsou LLM nepochopitelně efektivní. Pro lidi, kteří programování tak trochu znají, to může být pomoc při psaní vlastního kódu; například různé více či méně triviální algoritmíčky, napasované na konkrétní formu vstupních dat; „boilerplate“ kód propojující vrstvy v aplikaci; high-level návrhy jednodušších a pokročilejších systémů; psaní dokumentací a testů.

Co zatím AI nezvládá zas tak bravurně, je pochopení existujících komplikovanějších systémů do detailu a zásahy do nich. To vás ovšem nemusí vůbec trápit, pokud chcete od AI vytvořit software na míru. Takzvaný „vibe coding“ lze úspěšně použít k rozjetí aplikací řešící vaši specifickou bolístku během minut až hodin. Pokud chcete řešit něco „většího“, budete nejspíš potřebovat alespoň základní technické pochopení, protože vibe coding je zatím trochu jako „nábytek z Ikei“5 — napsat webovou aplikaci, backend, pomoct s nahozením webserveru, navrhnout databázi, s tím vším vám AI pomůže (napíše to pro vás), ale „šroubovat“ dohromady to už musíte do velké míry sami.

Pokud ale „občas děláte něco na počítači“ a potřebujete zpracovat data, vytvořit statistiku jako podklad pro rozhodování, napsat skripty řešící dokola vykonávané úkoly, nebo i tu menší aplikaci pro něco takového, jako je třeba výtah z meníček restaurací kolem kanclu, AIko vám to nahodí (na základě i značně neexaktního popisu) během minut. Dále to dolaďujete, řešíte problémy a přidávate funkce, zase pomocí povídání si s neviditelným neživým počítačovým kamarádem.

Zjišťovat a plánovat, které věci si pořídit

Takový ten domácí research na věci, které koupit z dané kategorie, či vlastně jakou kategorii zvážit při pořízení věci, která má zastávat jistou funkci ve vašem životě, býval poměrně úmorný. Se zvyšováním informační gramotnosti společnosti se snížil vliv reklam a zvýšila se snaha koupit to optimální (v rámci definovaných parametrů cena/výkon). On-line uveřejněné parametry, nezávislé testy a žebříčky oblíbenosti dávají cenná data, ale proplout jimi vždy byl (možná čím dál více) časově náročný úkol.

LLM nám jsou schopny docela dobře poradit, jakou kategorii věcí zvolit (např. jaký druh pánve je optimální pro pokrmy, které typicky připravujeme; s rozpočtem, který máme, a s životností, kterou očekáváme). Se schopností prohledávat internet pak dokážou elegantně pomáhat i s výběrem konkrétního produktu. Užívejme si tohoto, než nás začnou poskytovatele AI služeb prodávat reklamním gigantům, tak, jak se již zcela zdiskreditovaly sociální sítě, vyhledávače, a zbytek internetu.

Získávat právní rady

Podobně jako u funkce „AI jako osobní doktor“, i zde by měla být hvězdička s varováním, že AI není právník a může vám zničit život. Pokud ale právníka nemáte a sami jím nejste, je šance, že vám AI dá lepší výsledky, než váš vlastní výzkum napříč zákoníky. Stejně jako v některých jiných scénářích, masivnímu trénovacímu korpusu jazykového modelu sekunduje schopnost vyhledat si relevantní zdroje a kazuistiky na internetu, takže nemusíte spoléhat čistě na vyvozovací schopnosti modelu.

Pokud máte nějaký dokument, který není součástí zákonů, můžete ho uploadnout a „chatovat s ním“ — použitelné pro licenční podmínky, domovní řády a podobné.

Psát tak, aby to cílové audience chtěly číst

AI vám pomůže napsat text tak, aby byl korektní, srozumitelný a předával to, co má předat. Já za sebe LLM česky psát nenechávám, takže nevím, jak moc špatné to s kvalitou českých textů je. Ovšem na odborné texty v angličtině LLM používám velice rád. Není to můj mateřský jazyk, nechávám si tedy s oblibou poradit, jestli je obrat, který mě zrovna napadl, přirozený, použitelný v daném kontextu a nematoucí. Samozřejmě na kontrolu gramatiky a na ověření pochopení mnou psaného textu je AI také dobře použitelné. Odborné texty často podléhají slohu daného žánru, takže výzkumné články nebo grantové návrhy se s AI píšou jedna báseň — zde opravdu není typicky výhodné být kreativní a svůj. Nasypu to tam ve svém stylu a požádám o přeložení do cílového stylu.

Zrovna u těch grantů mi to přijde jako nedocenitelný nástroj. Vy předáte AI svůj text, požádáte ji, ať udělá korekturu, zpřehlední to, přepíše do jazyka užívaného v takových makových projektech, zajistí přítomnost buzzwordů pro zadávající instituci/obor, a případně to zkrátí, pokud vám už dochází místo. Představím si pak evropského komisaře, který dostane tento návrh, požádá AI, ať z toho odstraní hovadiny a převede to zase do srozumitelné řeči nebo rovnou udělá výtah. No, optimální systém to zjevně úplně nebude, ale systém nezměním, tak alespoň nemusím trávit čas a úsilí učit se tento zdegenerovaný jazyk projektových návrhů.

Intervenovat do své duše (personalizovaná psychologie)

Dva příklady za vše („západní“ a „východní“ psychologie). Vezměme to od západu. Dobrého terapeuta není lehké sehnat ani jednoduše poznat. Navíc stojí peníze a čas vybudovat produktivní vzájemný vztah. Může to vypadat uboze, svěřovat se umělé inteligenci se svými problémy, ale upřímně věřím, že je to lepší, než své problémy neřešit vůbec. Připomenu opět ten vzorec z předchozích bodů — máte data o sobě, která nemusíte formulovat nijak exaktně, a máte k dispozici jazykový model, který ví tak nějak všechno o oboru. Problém je, že to není člověk a lidský kontakt s ním nikdy mít nebudete, a rady AI budou vždy pouze sofistikovaná statistika. Pokud jsou vaše problémy hlubší a duše křehčí, rizika neodborného zásahu jsou větší. Pokud ale hledáte „někoho“ „kvalifikovaného“, s kým se nezávazně začít bavit o možných příčinách věcí, co vás v duši trápí, LLM mohou být opět nedocenitelné.

Druhý příklad je AI jako „buddhistický učitel“ (fenomenologický poradce). Přiznám se, že osobně to pro mě je jedno z nejoblíbenějších využití AI vůbec. Zase můžeme vděčit množině trénovacích dat (množství buddhistických textů; buddhismus je přecejen o pár tisíc let starší než západní psychologie), které si AI „přečetlo“, a její skvělé schopnosti generalizovat a syntentizovat z nich.

Buddhismus má zde však výhodu — zdůrazňuje osobní osahání si konceptů, které popisuje. Původní texty jsou v zásadě antidogmatické, protože lidi vedou k tomu nevěřit jim slepě a místo toho se snažit zažít věci, které učí. S AI lze tak vést dlouhé diskuze ve stylu „při meditaci jsem zkoušel zaměřit pozornost tímhletím způsobem na tyhlety druhy vjemů a přitom jsem zažil x a y, nedařilo se mi a a b, ale zase mi to pomohlo vidět c a d, které jsem dříve nechápal“. A AI odpoví, jak by se to dalo interpretovat, zúročit, jaké texty se těmito jevy zaobírají, kam můžou vést vaše další kroky, atd. Na vás pak je si ověřit, co z toho pro vás někam vede.

V zásadě tedy buddhismus + AI podporuje tu duševní laboratoř (udělám mentální experiment a ověřím si, kam vede), kterou Buddha učil. Vím, že jde o něco podstatně odlišného, než co se očekává od typické psychoterapie. Ovšem myslím si, že načrtnutý experimentální přístup lze využít jako inspiraci při užití AI v intervencích „západním“ psychoterapeutickým přístupem. (A ultimátně, že je to přístup, který bychom mohli v životě používat s veškerými radami do života, ať už od AI, knihy, kamaráda, či „z vlastní hlavy“.)

Zjišťovat zcela náhodné informace o světě kolem sebe

Nic již nadále nemusí být tajemstvím. Žijí mývalové v Česku? Jaký je rozdíl mezi stimulanty v kávě a kakau? Co je to vlastně exploze? Jaký je rozdíl mezi vřídlem a gejzírem? Je chamaeodera palma? Může tofu způsobit zženštilý vzhled u mužů? Jaký význam má symbolika kozy v judaismu? K čemu se používá voda z čističek odpadních vod? Jaký je rozdíl mezi českým „ř“ a polským „rz“? (Ano, vše jsou reálné příklady dotazů, které jsem pokládal ChatGPT.)

Pokud už opravdu nevíte co se životem, můžete taky zabíjet čas rozpracováváním hypotetických scénářů. No a nebo se věnovat filozofii, otázkam vědomí, vnímání či vědeckým a globálním problémům. Dejte průchod své zvědavosti!

Dělat/zlepšovat/zjišťovat mnoho dalších věcí

  • Vaření. Nechat si vyrobit recept na míru, zprůměrovat více způsobů dělání jistého pokrmu do nové varianty, škálovat podle počtu porcí, doporučit alternativní ingredience, nechat si vytvořit recept podle zásob, které máte doma. Nechat si vytvořit jídelníček, např. podle dietních omezení nebo důrazu na určité makro/mikro nutrienty.

  • Hledání doporučení knih, hudby, audiovizuálních děl a vlastně i věcí mimo kulturu, na základě popisu nebo žádané podobnosti s existujícími příklady.

  • Identifikace rostlin, hub, živočichů.

  • Ověřování informací, obrana proti fámám, polopravdám, dezinformacím, informačním bublinám. Pořád je třeba použít biologický mozek, ale AI se plete spíše v detailech než ve velkých tématech. Pokud ho explicitně vyzvete k ověření pomocí hledání na webu, halucinace i pomýlenost jde rapidně dolů.

  • Vzdělávání obecně. Personalizované kurikulum, plán rekvalifikace, trénovací příklady.

  • Outsourcing přemýšlení. Varování! Přílišny outsourcing přemýšlení může způsobit zakrnění vašeho kognitivního svalu.

Závěr: Člověku teď nic nebrání dělat většinu věcí správně

Najít použitelnou odpověď na zcela konkrétní dotaz znamenalo v minulosti vynaložit jisté úsilí. Buď jste museli znát ty správné lidi nebo správné knihy. Pak přišel internet, ale museli jste umět anglicky. Pak odpadla i tato potřeba, ale i tak jste se museli prodrat skrz internetové stránky, posuzovat věrohodnost, hledat konsensus, zprůměrovávat přístupy. Toto vše za vás nyní udělají LLM a ve většině případů líp, než byste pravděpodobně zvládli sami.

Takže si myslím, že nyní již padly poslední výmluvy nedělat věci správně. Co tím myslím? Můžete zjistit nejen co je řešení hledaného problému (jak), ale i proč je toto řešení, o co se opírá; zkrátka zjišťovat, jak věci/svět/život fungujou. Není už třeba číst tolik knih, abyste pochopil pozadí za něčím, co právě řešíte; můžete to vzít zkratkou (myšleno, méně do šířky, stejně či i více do hloubky). AI můžete pokládat otázky, takže se učíte chápat svět pomocí přístupu vašeho intelektu, ne skrz styly intelektů lidí, kteří o tom napsali knihy. Zvláště pokud rádi jdete při dělání věcí „k prvotním předpokladům“, tedy nedáte tolik na zavedené praxe, lidi kolem vás, „lidovou moudrost“ typu „takto se to vždy dělalo“, ale raději jdete k jádru pudla a syntentizujete kroky na základních stavebních kamenech, AI má potenciál stát se pro vás tím nejužitečnějším nástrojem.


Nemyslím tím vším, že AI vám bude dávat vždy ty nejlepší odpovědi (odpovědi nejblíže pravdě).

Může se stát partnerem pro brainstorming (rozvíjení nápadů), mezioborové spojování znalostí, práci s obrovským množstvím informací a jejich kompresi do jednoduše čitelného výtahu nebo nástrojem pro rychlé ověřování možností a nápadů („feasibility testing“). Můžete AI něco vysvětlit vlastními slovy a zeptat se, jestli je pochopení dané problematiky z vaší strany OK nebo jestli vám něco uniká, nebo ji naopak můžete nechat generovat nápady a testovací data. Mnoho z těch jednoduchých ale nudných úkolů můžete vskutku nechat AI udělat; nemůžete nechat LLM zcela přemýšlet za vás, můžete ale na nich nechat práci, u které si snadno ověříte, jestli ji udělalo dobře, či ne.

Je dobrý nápad rady od AI, stejně jako další rady, ke kterým se v životě dostanete, brát jako hypotézy, na které musíte aplikovat vlastní kognici a často je sami ověřit jinak (ať již primárními zdroji nebo životní praxí). Prostory hypotéz při řešení věcí a poznávání světa se ale díky AI nesmírně zmenšily, což umožňuje dát více pozornosti a lásky těm cestám, které někam skutečně vedou.

A nebo ji díky ušetřenému času vložit do něčeho krásného. Starý svět je pryč, užívejte nového světa dobře.


  1. ChatGPT kvůli své zálibě je používat ve většině svých textů dlouhé pomlčky během posledních let naprosto zkompromitoval. Býval to jeden z těch spolehlivějších způsobů (a jeden z mála způsobů vůbec) jak poznat, že daný text je vygenerovaný AI. 

  2. Osobně ani nečekám, že se tento problém (u LLM) spolehlivě vyřeší. Ve své podstatě jsou LLM velice navoněné a superschopné předpovídače toho, jaké další slovo má následovat v textu. Jak spolehlivě zajistit, aby algoritmus hledání pokračování textu přestal pokračovat v textu, protože „si není jistý“? 

  3. Plán Eliezera Yudkowského vybombardovat AI datacentra zdá se, naštěstí, podporu nenašel. 

  4. A také, kupodivu, holubi

  5. Viz X post od Andreje Karpathyho, m.j. autora termínu „vibe coding“.